Projekt Staré mapy

Mapa projektu je umístěná na adrese http://gis.plzen.eu/staremapy/ .

V plzeňských i jiných institucích se dochovala řada map a plánů, které charakterizují vývoj městského území. Soubor historických map a plánů je fondem, který neilustruje pouze dobu svého vzniku, ale má vztahy i k současnosti. Kromě kulturně historické hodnoty představuje cenný zdroj informací pro urbanistický vývoj, pro vývoj krajiny a pro současné i budoucí stavební a krajinářské záměry. Práci s vývojovou řadou kartografických děl konkrétního území lze využít v pedagogické praxi, nezanedbatelný je i osvětový význam. Soubor historických map a plánů dokládá bohatou historii města a umožňuje komukoliv její poznání.

K prohlížení starých map a ortofot slouží GIS aplikace (mapový klient Marushka) umístěná na mapovém portálu. Kromě dostupných „Starých plánů“ jsou k dispozici také „Staré letecké snímky“, přičemž především ten z roku 1945 stojí za pozornost. Všechny plány si můžete spustit nad současným mapovým podkladem (plánem města, či leteckým snímkem) nebo nad historickými snímky, protože jsou průhledné. V aplikaci naleznete také „Historické názvy ulic“ získané z různých plánů města, pomocí nichž můžete také v mapě hledat (lokalizovat) obdobně jako pomocí názvů ulic současných.

Staré plány: Císařský otisk 1841 | II. vojenské mapování 1845 | III. vojenské mapování  | 1703 | 178118401848 | 1864 | 1873 | 1881 | 18771879 | 1891 189318951902 | 190319081912 | 1924192619291931 | 1932 | 1938 | 1939-1945 | 1945 | 1947 | 19501951 | 1955 | 1958počátek 70.let 19711972 | 1981

Staré letecké snímky: 1938 | 1945 | 19561967 | 197219821988 | 1996 | 1998 | 2001 | 2002 | 2004 | 2005 | 2006 | 2008 | 2009 | 2011 | 2013 | 2014 | 2015 | 2017

Seznam starých plánů:

  • Císařský otisk z roku 1841
    Zdroj: Naskenované mapové listy stabilního katastru.
    Podkladová data: © ČÚZK (Data císařských otisků stabilního katastru Čech), smí být používána pouze pro navigační a přehledové účely mapového portálu. Veškerá práva vyhrazena. K případnému jinému využití dat je nutný souhlas ČÚZK. Kontakt: podpora.zums@cuzk.cz
    Souvislý rastr: © Ing. Václav Čada, CSc. Kontakt: cada@kma.zcu.cz

    Císařský otisk středu města je k dispozici v Předdefinovaných mapách, nebo zde.
    Legenda k císařskému otisku je k dispozici zde.
    Více informací o císařském otisku naleznete zde.

  • II. vojenské mapování 1845 
    Zdroj: WMS služba geoportálu Cenia (http://geoportal.gov.cz/web/guest/map)
    Data: Mapa pokrývá celé území ČR!
    Vznik: Čechy v rámci Rakouska-Uherska byly zmapovány v letech 1842-1852, Plzeň v roce 1845(-1846). Jedná se o dobu nástupu průmyslové revoluce a rozvoje intenzivních forem zemědělství, kdy vzrostla výměra orné půdy za 100 let o 50% a lesní plochy dosáhly u nás historicky nejmenšího rozsahu. Podkladem byly mapy Stabilního katastru v měřítku 1 : 2 880, což mělo také pozitivní vliv na přesnost map.

  • III. vojenské mapování
    Zdroj: WMS služba geoporálu Cenia (http://geoportal.gov.cz/web/guest/map)  
    Data: Mapa pokrývá celé území ČR
    Vznik: Původní mapování probíhalo v 70. a 80. letech 19. století (1876-1878 (Morava a Slezsko), 1877-1880 (Čechy) v měřítku 1 : 25 000)), následně však bylo provedeno několik aktualizací. Mapy zde prezentované byly vydány v období těsně před nebo po druhé světové válce (1935 - 1938 a 1946 - 1947), ale zobrazují stav území nejčastěji z konce 20. a začátku 30. let minulého století. Nejnovější mapové listy již obsahují dotisk kilometrové sítě souřadnic S-JTSK nebo pro znázornění výškopisu kromě šrafování používají už i vrstevnice. Polohová přesnost speciálních map kolísá, existují znatelné lokální deformace, odchylky na některých místech dosahují přes 100 metrů. Zdroj: Geoportál Cenia.

  • Plán městského jádra r. 1703
    Zdroj: Archiv města Plzně, inv. č. 2727/1-4
    Čtyřdílná fotokopie mapy historického jádra města Plzně z roku 1703 s polohami obranného systému města a hradbami. Mapa je orientovaná na východ. Obsahem je i legenda, jež popisuje převážně městské opevnění a význačné orientační body v historickém centru Plzně. Zajímavostí je rozložení budov mimo městský obranný systém s cestami směřujícími od města.
    Mapa: rozměry: 137 x 98 cm, černobílá fotokopie.

  • Plán města r. 1781 - Situations Plan der königl: Kreisstad Pilsen
    Zdroj: Západočeské muzeum v Plzni, oddělení starších dějin, MP 57
    Vznik: 1781, kolorovaná perokresba, 46,5 x 64,1 cm
    Plán vyhotovila skupina frekventantů výcviku ve vojenském zeměměřictví pod vedením hejtmana Kitteliho a velením plukovníka von Strasoldo. Plán zachycuje město před počátkem proměn - město je stále uzavřené do hradeb, před zrušením klášteru dominikánů a dominikánek, některých kostelů a hřbitovů uvnitř zástavby. Dominantním znakem tohoto plánu je pás zahrad a lusthausů zámožných plzeňských měšťanů, který lemuje město téměř ze všech stran. Vzhledem k původu plánu je pečlivě vykreslen terén, vodní síť a komunikace v okolí města, zatímco intravilán je podán zjednodušeně a nepřesně. Řeka východně od města je chybně nazvána Bradavka (Bradavou byla nazývána Úslava), ve skutečnosti jde o Radbúzu.

  • Plán města r. 1840 – Grundriss der Königlichen Kreisstadt Pilsen.
    Zdroj: Západočeské muzeum v Plzni, odd. starších dějin, sbírka map a plánů, inv. č. MP 137.
    Vznik: cca 1840, kamenorytina, 47,5 x 35,6 cm.
    Plán vznikl patrně v souvislosti s vypracováním stabilního katastru. Katastrální elaborát, protokoly a mapy, byly předány obci v únoru 1840. Předlohou tohoto plánu snad mohly být situační nákresy zhotovené Martinem Hruškou. Domy jsou označeny číslem popisným. Seznam jejich majitelů obsahuje Hruškova Kniha pamětní král. kraj. města Plzně vydaná v r. 1883.

  • Plzeň kolem roku 1848
    Zdroj: Archiv města Plzně, inv. č. 1172.
    Královské město Plzeň, historické jádro, přilehlé sady a předměstí. Mapa s čísly popisnými u budov a jmény vlastníků pozemků. Zajímavostí je náčrtek Rooseveltova (Saského) mostu, který se začal stavět v únoru 1848.
    Mapa: rozměry: 50 x 44 cm, kolorováno.

  • Plán města r. 1864 – Plan der königlichen Kreisstadt Pilsen 1864.
    Zdroj: Západočeské muzeum v Plzni, odd. starších dějin, sbírka map a plánů, inv. č. MP 615.
    Vydal Ignác Schiebl, ryl A. Straub. Kamenorytina, 82 x 66 cm.
    Nejvýznamnější změnu oproti plánu z r. 1840 představuje trať z Prahy do Brodu nad Lesy dokončená v letech 1861-1862. Patrné jsou také zárodky Měšťanského pivovaru a budoucích Škodových závodů.

  • Plán města r. 1873 - Regulační plán Pražské předměstí 1873
    Zdroj: Archiv Města Plzně
    Královské město Plzeň. Nivelizace – nová situace. Pražské předměstí za nádražím na základě původní situace z 12. 3. 1871.
    Regulační plán jižního dílu pražského předměstí dle původního návrhu z roku 1871.
    Plán vyprojektovala Plzeňská stavební průmyslová společnost (Doubek) a byl schválen na základě usnesení obecního zastupitelstva z 26. 3. 1872 a rady kr. města Plzně z 18. 11. 1873. Podepsán purkmistrem Pecháčkem.
    V plánu zakreslen plánovaný kostel a škola. Náměstí bylo původně projektováno mezi dnešními ulice Božkovská – Sladkovského – Guldenerova – Plzenecká. V jeho centru měl být umístěn kostel.
    Náměstí (dnes Jiráskovo) bylo nakonec umístěno více jihovýchodním směrem a zde se v roce 1912 začal stavět kostel při dominikánském klášteře zasvěcený P. Marii Růžencové.
    Budova II. české státní reálky v Plzni byla později vybudována v prostoru Tržiště (dokončena v únoru 1914), II. obecná škola chlapecká i dívčí v Plzni, východní obvod byla postavena v roce 1897 firmou Müller - Kapsa v bloku dnešních ulic Houškova – Rubešova – Jablonského.
    V plánu jsou mj. zachyceny nákresy kanálů, výška chodníků a dlažby v kanálech a výtok vodovodů.

  • Plán města r. 1877 - Plán královského krajského města Plzně dle nejnovějšího městského plánu z roku 1877
    Zdroj: Archiv Města Plzně, inv. č. M 1922
    Informace jsou zahrnuty v popisu k plánu z r. 1879

  • Plán města r. 1879 - Královské krajské město Plzeň s předměstími saským, pražským a říšským v Čechách, Berniční úřad Plzeň 1879
    Zdroj: Archiv Města Plzně, inv. č. M 2788
    Plán zachycuje město v období velkého stavebního ruchu, který začal už v 60. letech 19. století. Stavěly se zejména nájemní byty, ale přesto byl v rychle se zalidňujícím městě bytů, především lacinějších, citelný nedostatek. Na tuto situaci reagovali někteří investoři výstavbou dělnických kolonií s nájemními domky. Na plánu je zachycena téměř dokončená dělnická kolonie Na Jánské. Vystavěna však také byla řada veřejných budov, továrních komplexů nebo nové komunikační trasy. Město protnuly dvě nově vybudované železniční trati – Dráha císaře Františka Josefa (Vídeň – Cheb), zprovozněná v r. 1872, a Plzeňsko-březenská dráha (Železná Ruda – Březno u Chomutova), zprovozněná v r. 1877. Z veřejných staveb, které jsou na plánu zachyceny, je třeba uvést nový evangelický kostel (dnes Sbor Karla Farského) postavený na rohu dnešní Klatovské tř. a Husovy ul. (vysvěcen v r. 1869) a německé divadlo v Goethově ul. (otevřeno v r. 1869). Na plánu je také zachycena věznice na Borech zprovozněná roku 1878, tehdy nejmodernější v celé monarchii.
    Na pozemcích vedle Měšťanského pivovaru byl v letech 1869-1870 vybudován další pivovar – První plzeňský akciový pivovar, zvaný Gambrinus. Na rohu dnešní Klatovské tř. a ul. U Trati je zachycena strojírna bratří Františka a Josefa Belaniových, která chtěla konkurovat Valdštejnově, později Škodově strojírně.

  • Plán města r. 1881  – Katastrální plán města Plzně
    Zdroj: Archiv Města Plzně, Sbírka map a plánů, inv. č. M 956
    Rozměry originálu: šířka 72,7 cm x 53 cm, barevný, měřítko neuvedeno.
    Zakreslil František Auer v roce 1881. Plán je opatřen razítkem Městského stavebního úřadu v Plzni v dvojjazyčné verzi a podpisem šéf-inženýra Emanuela Štěpánka. 

  • Plán města r. 1891
    Zdroj: Archiv Města Plzně, inv. č. M 2723/29
    V 80. letech 19. století pokračoval stavební rozvoj, nastartovaný už v šedesátých letech. Z vytyčení uliční sítě nejrychleji se rozrůstajících plzeňských předměstí, Pražského a Říšského, je patrné, které oblasti Plzně se vyvíjely nejdynamičtěji. Z veřejných staveb je zachycena plynárna v Doudlevecké ul. (přestěhována z Říšského předměstí v letech 1885-1886) a vodárna na Úhlavě pod vrchem Homolka (zprovozněna v r. 1889). Plán rovněž zachycuje nový železný most přes Radbuzu v Pražské ulici (vybudovaný v roce 1888), který nahradil úzký kamenný most nalézající se předtím o něco výše proti proudu. Rovněž je zachycena novostavba budovy školy Nad Hamburkem (otevřena v roce 1887), tehdy nejmodernější školní budova v Plzni, a železná lávka přes Mži, spojující Otakarovy sady (dnes sady 5. května) s Lochotínskou ulicí.

  • Plán města r. 1893-5 – Varianta regulačního plánu, cca kolem 1893-1895, autor neuveden, pravděpodobně stavební úřad.
    Zdroj: Západočeské muzeum v Plzni, odd. starších dějin, sbírka map a plánů, inv. č. MP 879.
    Barevná litografie, rozměry originálu 67,5 x 91 cm, měřítko originálu cca 1:7500.
    V 1. polovině 90. let 19. stol. probíhala náročná jednání s tehdy samostatnou obcí Doubravka ohledně umístění jatek a seřaďovacího nádraží. Plán vznikl patrně jako variantní řešení situace, která by vznikla, pokud by se Plzeň s Doubravkou nedohodla a musela obě zařízení umístit na svém katastru.

  • Plán města r. 1895-6 – Plán královského města Plzně upravený stavebním úřadem.
    Zdroj: Západočeské muzeum v Plzni, odd. starších dějin, sbírka map a plánů, inv. č. MP 65.
    Vydal Jiří Faustus, tiskl Ignác Schiebl v Plzni, cca 1895-1896. Barevná litografie, rozměry originálu 87 x 67 cm, měřítko originálu 1:7230.
    Odhad datování lze opřít o zobrazení některých staveb: o nové budově muzea bylo rozhodnuto v r. 1893, výstavba začala v říjnu 1896 podle plánů, které vypracoval architekt Škorpil již o rok dříve. Zobrazena je také sokolovna na Obcizně, otevřená v listopadu 1896.

  • Plán města r. 1902 - Plan der königlichen Stadt Pilsen. Verlag von Carl Maasch’s Buchhandlung A. H. Bayer in Pilsen –
    Zdroj: Archiv Města Plzně, nejspíš barevná litografie, orig. měřítko 28 920
    Nejpravděpodobnější původ plánu je z plzeňského adresáře nebo z průvodce, nejspíš tedy buď Neuestes Adressbuch der königlichen Stadt Pilsen, sestavil Jaroslav Schiebl, vydáno 1906, nebo Führer durch Pilsen und Umgebung, vydáno 1902; obojí má podle katalogu Státní vědecké knihovny obsahovat mapu.

  • Pharusův plán královského města Plzně - 1903
    Zdroj: Archiv města Plzně, inv. č. 2100.
    Královské město Plzně, historické jádro, předměstí a části obcí Doubravka, Doudlevce, Lobzy a Skvrňany. Mapa obsahuje seznam ulic a náměstí. Za zmínku stojí tramvajové (Elektrická dráha) linky s vyznačenými zastávkami.
    Mapa: rozměry: 53 x 39 cm, měřítko: 1 : 8000, vydání: Nakladatelství Pharus S. s.o.r. v Berlíně SW. Lindenstrasse 3. Výhradní právo prodeje knihkupectví Jiřího Faustusa v Plzni.

  • Plán města r. 1908 – Nejnovější a nejúplnější plán královského města Plzně. Cca 1908. Sestavil Stavební úřad v Plzni, tiskl I. Český Grafický závod tiskařský Šimůnek & Václav J. Chmelíček v Plzni.
    Zdroj: Západočeské muzeum v Plzni, odd. starších dějin, sbírka map a plánů, inv. č. MP 66/1.
    Barevná litografie, rozměry originálu 87 x 60 cm, měřítko originálu cca 1: 4420.
    Dobu vzniku je možné odhadnout podle některých realizovaných či plánovaných staveb: je zobrazena dnešní nádražní budovu (otevřena v červenci 1907), německá obchodní akademie (č. 44) otevřená v září 1908 (její budova dodnes stojí na rohu Nerudovy a Koperníkovy ul.) Pouze naznačena je železniční lávka mezi Wenzigovu a Lobezskou ulici, dokončená na jaře 1909.

  • Plán města r. 1912 - Kolaudace 1911 - 1915
    Zdroj: Archiv Města Plzně
    Orientační plán kr. m. Plzně, vydaný nákladem obce Plzeňské, vydáno v květnu 1912. Nakreslil stavení úřad - odbor II. (listy 4, 5, 7, 8). Měřítko 1 : 5000. V mapových listech jsou barevně vyznačeny stavby, u nichž proběhla kolaudace v letech 1911–1915.
    Informace o vlastním plánu jsou zahrnuty v popisu k Plánu města z r. 1912.

  • Plán města r. 1912 - Orientační plán kr. m. Plzně. Nákladem obce Plzeňské. Nakreslil stavební úřad odbor II. Reprodukce Unie v Praze. Vydáno v květnu 1912.
    Zdroj: Západočeské muzeum v Plzni, inv. č. MP 874
    Rozměry originálu: 58,5 x 46,3 cm (celkem 9 listů), měřítko originálu: 1:5000
    Oproti plánu z r. 1908 je už zachycena budova kostela sv. Jana Nepomuckého na Chodském nám. (vysvěcen v říjnu 1911) a kolonie dělnických domů vybudovaných Škodovými závody na Karlově (název dostala podle tehdejšího generálního ředitele Karla Škody). Poslední domy byly strženy v r. 1985. Rovněž je zde už vyznačena plánovaná zástavba mezi Radbuzou a nádražím. Prvním krokem, který ji měl umožnit, bylo vybudování mostu Františka Josefa I. (otevřen r. 1913).

  • Regulační plány r. 1912
    Zdroj: Archiv města Plzně, inv. č. 2768.
    Regulační plány města Plzně s katastrálními čísly. Mapy jsou v různých velikostech a nejspíše jsou i od různých autorů. Některé plány jsou opatřeny textovou poznámkou zachycující administrativní řízení z doby vzniku plánů. Část plánů je staršího data a jsou pouze upraveny, aby zachytily novou stavební situaci nebo plánovanou výstavbu a úpravy.
    Mapy: rozměry: různé, nejčastěji 86 x 62 cm, měřítko: není uvedeno, časový rozsah: 1902–1915.

  • Plán města r. 1924 - Orientační plán města Plzně. Nákladem obce Plzeňské. Nakreslil stavební úřad odbor II. Reprodukce Unie v Praze.
    Zdroj: Západočeské muzeum v Plzni, inv. č. MP 873; Archiv města Plzně, inv. č. 351
    Rozměry originálu š:147 cm x v: 138 cm, měřítko originálu: 1:5000
    Z plánu je patrné rozšíření průmyslové výroby ve Škodových závodech (rozšíření provozů na Karlově a nový závod v Doudlevcích). Změn doznalo také centrum města a jeho blízké okolí. Byla zasypána Mlýnská strouha, na jejímž místě byly rozšířeny Šafaříkovy a Otakarovy sady, zregulován byl tok Radbuzy. Západně od Klatovské třídy kolem ulic V Bezovce, Čermákovy a U svépomoci je patrné zhuštění zástavby. Podobný trend můžeme sledovat i ve východní části města kolem Sladkovského třídy, Táborské ulice a Jiráskova náměstí. Na stejnojmenném náměstí je na plánu zachycen dominikánský klášter s kostelem Panny Marie Růžencové.

  • Plán města r. 1926 – Město Plzeň, 1926, stavební odbor II.
    Zdroj: Západočeské muzeum v Plzni, odd. starších dějin, sbírka map a plánů, inv. č. MP 67/1.
    Barevná litografie, rozměry originálu 105 x 105 cm, měřítko originálu 1:10 000.
    Plán z roku 1926 zachycuje město dva roky po připojení původně samostatných obcí Doubravka, Lobzy, Doudlevce a Škvrňany. Rozšíření reflektovalo skutečnost, že zmíněné obce již fakticky s Plzní jeden celek tvořily. Naznačen je také plán další výstavby.

  • Plán města z roku 1929 - Návrh regulačního plánu města ing Zákrejs - rozkreslení po čtvrtích 1929 - 1932 (Doubravka, Doudlevce, Košutka, Radčice, Skvrňany,Bukovec, Bory)
    Zdroj: Archiv Města Plzně, inv. č. M 2741/1-7
    Regulační plán vypracoval v letech 1929-1932 architekt Vladimír Zákrejs. Počítal se zachováním stávající zástavby a plynulým rozvojem čtvrtí do velkých vnitřně i navzájem provázaných celků. Do 2. světové války se jeho řešení nestačilo plně prosadit a po ní bylo opuštěno ve prospěch odlišné koncepce architektů J. Kriseho a F. Sammera.

  • Plán města r. 1931 - Plán města Plzně
    Zdroj: Západočeské muzeum v Plzni, oddělení starších dějin, MP 65
    Barevný ofset, rozměry originálu: 62, x 56 cm, měřítko originálu: 1 : 15 000
    Nadále pokračovalo propojování s blízkými obcemi: Spojení Plzně s dosud samostatnými obcemi Skvrňany, Doudlevce, Lobzy a Doubravka v roce 1924 de iure a výstavba směrem k Božkovu, Bolevci, Koterovu a Hradišti. Zároveň je z plánu dobře patrné, jak říční síť, rozmístění velkých průmyslových podniků (Škodovy závody, pivovary a železniční dílny) a železniční tahy podporovaly tendenci k rozpadu městského intravilánu na víceméně izolované segmenty. Tato tendence byla dále posílena řešením dopravní infrastruktury ve druhé polovině 20. století. 

  • Plány s domovními čísly r. 1932
    Zdroj: Archiv města Plzně, inv. č. 2738, Historický atlas města Plzně
    Připojení obcí (Doudlevce, Doubravka, Lobzy a Skvrňany) v roce 1924 a vzniku Velké Plzně bylo podnětem k vypracování nového generálního upravovacího plánu, který měl na starosti vypracovat architekt Vladimír Zákrejs. Za zásadní lze považovat Zákrejsovu dopravní koncepci města, kterou řešil bez radikálních devastačních zásahů do stávající zástavby a vždy s citlivým začleněním nových komunikací do struktury města a krajiny. Zákrejs zastával velkorysý rozvoj obytných předměstí (Bory, Slovany, Doubravka, Lobzy, Skvrňany, Lochotín, Bolevec, Košutka, Vinice a Nová Hospoda), přičemž rozsah jím plánovaných ploch pro bydlení nebyl vlastně dodnes překonán. Architekt dále navrhoval rozsáhlé plochy zeleně a údolí řek ponechával z naprosté většiny bez zástavby. Do propuknutí druhé světové války probíhala výstavba z velké části podle plánů Vladimíra Zákrejse, avšak tento koncept byl po válce opuštěn.
    Mapy: celkem 66 map, rozměry: 660 x 525 mm, měřítko: cca 1 : 700, vydání: Dr. Ing. Vladimír Zákrejs, květen 1932.

  • Plzeň - plán města 1938  – Orientační plán města Plzně
    Zdroj: Archiv Města Plzně, Sbírka map a plánů, inv. č. M 291
    Rozměry originálu: šířka 52,5 cm x 55,2 cm, barevný, měřítko neuvedeno.
    Podle návrhu arch. ing. S. Janke vydal Antonín Heidelberg v roce 1938. Vytiskla „Planografia“ Hanuš Port a spol., Plzeň.
    V plánu je graficky znázorněno 33 významných staveb, jejichž popis je součástí plánu.

  • Plzeň -  plán města 1939-1945 - Plán města Plzně a okolí (reprodukce Zeměměřického úřadu Čechy a Morava), německo-česká.
    Zdroj: Archiv Města Plzně, Sbírka map a plánů, inv. č. M 1755/1—2
    Dvoudílný plán města Plzně z období Protektorátu Čechy a Morava s popisky v německém a českém jazyce. Mapa je celkově velice detailní, ač k velikosti neobsahuje názvy ulic. Zaznamenány jsou rovněž vrstevnice a tehdejší hranice města Plzně, ve kterých se například nenacházely Radobyčice, Červený Hrádek, Radčice, Křimice a část Nové Hospody.
    Mapa: rozměry 168 x 134,5 cm, měřítko 1 : 10 000, kolorováno.

  • Orientační plán Plzeň 1945
    Zdroj: Archiv města Plzně, inv. č. 1130.
    Orientační plán města Plzně se šestnácti obvody. Na mapě jsou zakresleny i vzdálenější obce jako například Chotíkov, Radčice, Valcha, Lhota, Radobyčice, Bílá hora a Senec. Mapa obsahuje rozpis městských obvodů a jejich vymezení, přejmenované ulice v Plzni s poznámkou o dalším přejmenování a abecední seznam ulic, tříd a náměstí. Legenda mapy obsahuje mimo jiné i linky hromadné dopravy, poštovní úřady a katastrální hranice.
    Mapa: rozměry: 57 x 77 cm, měřítko: 1 : 15 000, vydání: Nakladatelství E. Kosnar v Plzni, vytiskla Planografia Plzeň, kreslil Jan Kabát.

  • Plán města r. 1947 – Orientační plán města Plzně. Předloha: Jan Kabát; tisk: Planografia Plzeň; vydal: E. Kosnar v Plzni, 1947.
    Zdroj: Západočeské muzeum v Plzni, odd. starších dějin, sbírka map a plánů, inv. č. MP 935.
    Barevná litografie, rozměry originálu 83 x 85 cm, měřítko originálu 1:15 000.
    Poměrně přesnou dataci umožňuje údaj o přejmenování Tovární ulice (resp. její části) na Budilovu během tisku plánu. K tomu došlo 27.10.1947 v rámci oslav 100 výročí Budilova narození. Plán zachycuje město po připojení dalších obcí v roce 1942. Šlo o Bolevec, Bukovec, Újezd, Božkov, Koterov, Černice Hradiště. Připojena tehdy byla také Valcha, tj. ta část katastru Litic, která nebyla po Mnichovu odtržena. Po osvobození se opět vrátila k Liticím.

  • Plán města r. 1950 - Regulační plán celého města kol. 1950 ÚNV/JNV
    Zdroj: Archiv Města Plzně, inv. č. M 3156.
    Po 2. světové válce už v podstatě dozníval kontinuální urbanistický vývoj města. V následujících letech se prosadil odlišný přístup, na jehož počátku stál směrný územní plán architektů Jindřicha Kriseho a Františka Sammera. Ve druhé polovině 20. století tak v Plzni začala výstavba velkých sídlištních komplexů a dopravní infrastruktury byla řešena širokými komunikacemi budovanými i za cenu rozsáhlých demolic v širším centru města a umrtvení některých jeho částí.

  • Plán města r. 1951 - Regulační plán Božkov, Doubravka - kol. 1950
    Zdroj: Archiv Města Plzně, inv. č. M 3163
    Detailněji rozpracovaný regulační plán pro oblast Božkova, Letné a Doubravky se zakreslením plánovaných komunikací.

  • Mapa sídliště Plzeň-Slovany (náčrt výstavby) z r. 1955
    Zdroj: Archiv města Plzně, inv. č. 1885.
    Náčrt sídliště na Slovanech navazující na již vybudované Pražské předměstí. Plán neobsahuje pojmenování ulic ani návrh jejich jmen.
    Mapa: rozměry: 67 x 130 cm, měřítko: 1 : 2000.

  • Plzeň - orientační plán města z r. 1958
    Zdroj: Archiv města Plzně, inv. č. 962.
    Plán Velké Plzně s přilehlými vesnicemi z roku 1958.
    Mapa: rozměry: 100 x 88,5 cm, měřítko: není uvedeno.

  • Plzeň-Severní předměstí. Program výstavby sídliště pro PÚP - počátek 70.let 20. století
    Zdroj: Archiv města Plzně, inv. č. 2105, Historický atlas města Plzně.
    Mapa zobrazuje program výstavby severního předměstí v 70. letech 20. století s rozšířenou plochou pro bytovou zástavbu. V roce 1972 započaly přípravy na výstavbu největšího plzeňského sídliště na Severním předměstí, které vyrůstalo v několika etapách. Jako první bylo v letech 1975–1980 postaveno podle návrhu Miloslava Sýkory a Zbyňka Tichého sídliště Lochotín situované mezi vilovou čtvrtí Lochotín a Bolevcem. Sídliště Bolevec autorky Jaroslavy Gloserové bylo vystavěno v období let 1975–1982 mezi obytným souborem Lochotína a jižním okrajem oblasti boleveckých rybníků. Sídliště Košutka, jehož autorem byl opět Zbyněk Tichý, vzniklo v letech 1982–1986. Roku 1985 se začalo s výstavbou posledního panelového sídliště v Plzni-Vinicích, dokončeného až v 90. letech. V rámci těchto poměrně rozsáhlých urbanistických celků měly současně s bytovou výstavbou vznikat i příslušné objekty občanské vybavenosti – školy, zdravotní a nákupní střediska apod.; v tomto ohledu byla však situace zpravidla dosti problematická a potřebám obyvatel sídlišť nedostačující.
    Mapa: rozměry: 76 x 74 cm, měřítko: 1 : 10 000.

  • Plán města r. 1971 - Podrobný územní plán regenerace historického jádra Plzně - bez data (70. léta 20. století)
    Zdroj: Archiv města Plzně, inv. č. M 2457.
    Historické jádro mělo být sice podle územních plánů zpracovaných v letech 1948-1989 v podstatě jako jediná součást centra města zachováno, přesto však postupně vznikala řada návrhů novostaveb v místech historických domů v těsné blízkosti ústředního náměstí. Pod záminkou „regenerace“ mělo dojít k úplné změně charakteru středu města včetně vnitrobloků, jednotlivých ulic i centrálního náměstí. Prakticky během celého uvedeného období probíhaly v historickém jádru demolice, mnohdy i cenných památek. Plán je součástí většího souboru zachycujícího stávající stav a navrhujícího další řešení historického jádra.

  • Plán města r. 1972 - Plzeň - Petrohrad. Předběžný návrh PÚP. Demolice
    Zdroj: Archiv města Plzně, inv. č. M 2425.
    Během let 1948-1989 se kromě plánované demolice centrální části Plzně předpokládalo také plošné bourání v dalších oblastech města – na Roudné, v okolí Doudlevecké tř. a na Petrohradě. Návrhy měnily typický charakter těchto čtvrtí na sídliště s ponechanými vybranými staršími stavbami. Plán je součástí souboru mapové dokumentace k současnému stavu i k postupu v jednotlivých etapách projektu. Cílový stav po druhé etapě počítal s demolicí velké většiny starší zástavby Petrohradu.

  • Plzeň - plán města z r. 1981
    Zdroj: Archiv města Plzně, inv. č. 2088.
    Mapa z roku 1981 zachycuje podobu historického centra Plzně a městských částí od Radobyčic po Bolevec a od Křimic po Červený Hrádek.
    Mapa: rozměry: 69,5 x 79 cm, měřítko: není uvedeno.

Seznam starých leteckých snímků - ortofotomap 

Letecké snímkování patří k metodám sběru dat o zemském povrchu. Letecký snímek (mluvíme o kolmém, měřickém snímku pořízeném v přirozených barvách) podává věrný, přesný, velmi podrobný a aktuální obraz terénních poměrů snímaného území. Podobných kvalit nemůže jiné zobrazení terénu, např. mapa, nikdy dosáhnout. Z leteckých snímků se matematickým postupem stanou ortofotosnímky, které lze spojovat do větších ploch, popřípadě do mapových listů, čímž vznikají ortofotmapy. 

V současné době jsou v digitální podobě zpřístupněny na internetu všechny ortofotomapy z leteckého snímkování pořízené od roku 1938 do současnosti. Kuriozitou je ortofotomapa na části území Plzně pořízená před náletem na Škodovku v roce 1945. Podrobnější specifikace:

  • 1938Ortofotomapy v kladu ML SMO5 1:5000, formát TIFF s lokalizačními soubory tfw v systému JTSK, v rozlišení 1px = 1,5m, 1px = 1m a 1px = 50cm (převedeno do formátu ecw v odpovídajícím rozlišení). Celkem na území města Plzně předáno 25 mapových listů 1:5000 (SMO5).
    Letecký snímek poskytl VGHMÚř Dobruška, (c) MO ČR 2008.
    Letecký snímek z roku 1938 je k dispozici v Předdefinovaných mapách, nebo zde.

  • 1945 – Snímky byly pořízeny průzkumnými leteckými silami USA (5th Photographic Group of the United States Army Air Force) dne 9.dubna 1945 nad územím města Plzně. 5 snímků bylo pořízeno nad územím závodu Škoda se širokoúhlou kamerou s ohniskovou vzdáleností 24“ (610mm), 1 snímek byl pořízen jako přehledový nad územím celého tehdejšího města Plzně kamerou s ohniskovou vzdáleností 6“ (154mm), pravděpodobná výška letu byla cca 7010m (23000 ft).
    Výslednou polohovou přesnost ortofotomapy tak lze pouze odhadnout na 5-10m.
    Snímky byly získány počátkem devadesátých let z U.S. Air Force Historical Research Center-USAFHRC/QE, Maxwell AFB, AL 36112-6678. Copyright ke snímkům: Archiv ŠKODA.
    Letecký snímek z roku 1945 je k dispozici v Předdefinovaných mapách, nebo zde.

  • 1956 - Jedná se o první plošné celostátní letecké snímkování na území ČR. Publikované snímky pocházejí ze dvou řad snímkování republiky, přičemž jedna část území Plzně a okolí je pokryta ortofoty z roku 1952 a druhá z roku 1956. PDF dokument ukazující rozdělení mapových listů podle roku snímkování je k dispozici zde:
    Klady mapových listů podle roku snímání (PDF, 224 kB).
    Ortofotomapy byly dodány v kladu ML SMO5 1:5000, formátu TIFF s lokalizačními soubory tfw v systému JTSK, v rozlšení 1 px = 50 cm. Předáno bylo 208 mapových listů, které byly převedeny do formátu ecw v odpovídajícím rozlišení.
    (c) GEODIS BRNO, spol. s.r.o. Podkladové letecké snímky poskytl VGHMÚř Dobruška, (c) MO ČR 2009
    Letecký snímek z let 1952 a 1956 je k dispozici v Předdefinovaných mapách, nebo zde.

  • 1967 - Ortofotomapy v kladu ML SMO5 1:5000 a ZMVM 1:2000, formát TIFF s lokalizačními soubory tfw v systému JTSK, v rozlišení 1px = 50 cm (převedeno do formátu ecw v odpovídajícím rozlišení). Na speciálním fotogrametrickém barevném skeneru Leica DSW700 bylo naskenováno 18 ks leteckých snímků v měřítku 1:43000. Snímky byly naskenovány v rozlišení 12.5µm. Celkem na území města Plzně a jeho nejbližším okolí je k dispozici 66 mapových listů 1:5000 (SMO5), respektive 227 mapových listů 1:2000 (ZMVM). Na snímcích se v některých místech vyskytuje tenký černý pruh ( ve skutečnosti cca 10 m široký), který je zapříčiněn typem kamery, kterou v 60. letech snímkování probíhalo a nedostatečnými překryty mezi řadami snímků.
    Letecký snímek poskytl VGHMÚř Dobruška, (c) MO ČR 2011.
    Letecký snímek z roku 1967 je k dispozici v Předdefinovaných mapách, nebo zde.

  • 1972 - Ortofotomapy v kladu ML SMO5 1:5000, formát TIFF s lokalizačními soubory tfw v systému JTSK, v rozlišení 1px = 1,5m, 1px = 1m a 1px = 50cm (převedeno do formátu ecw v odpovídajících rozlišení). Celkem na území města Plzně a jeho nejbližším okolí je k dispozici 55 mapových listů 1:5000 (SMO5)
    Letecký snímek poskytl VGHMÚř Dobruška, (c) MO ČR 2008.
    Letecký snímek z roku 1972 je k dispozici v Předdefinovaných mapách, nebo zde.

  • 1982 - Ortofotomapy dodány v kladu ML SMO5 1:5000 a ZMVM 1:2000, ve formátu TIFF s lokalizačními soubory tfw v systému JTSK, v rozlišení 1px = 20 cm (převedeno do formátu ecw v odpovídajícím rozlišení). Na speciálním fotogrametrickém barevném skeneru Leica DSW700 bylo naskenováno 68 ks leteckých snímků v měřítku 1:16500. Snímky byly naskenovány v rozlišení 12.5µm. Celkem na území města Plzně a jeho nejbližším okolí je k dispozici 47 mapových listů 1:5000 (SMO5), respektive 158 mapových listů 1:2000 (ZMVM).
    Letecký snímek poskytl VGHMÚř Dobruška, (c) MO ČR 2011.
    Letecký snímek z roku 1982 je k dispozici v Předdefinovaných mapách, nebo zde.

  • 1988 - Ortofotomapy v kladu ML SMO5 1:5000, formát TIFF s lokalizačními soubory tfw v systému JTSK, v rozlišení 1px = 1,5m, 1px = 1m a 1px = 50cm (převedeno do formátu ecw v odpovídajících rozlišení). Celkem na území města Plzně a jeho nejbližším okolí je k dispozici 62 mapových listů 1:5000 (SMO5)
    Letecký snímek poskytl VGHMÚř Dobruška, (c) MO ČR 2008.
    Letecký snímek z roku 1988 je k dispozici v Předdefinovaných mapách, nebo zde.

  • 1996 - Jedná se o 129 mapových listů na území města v kladu 1:2000 ve formátu COT (1 m.l. 27MB), JPG nebo TIFF. Plná barevná verze (TruColor) s obrazovým elementem (pixel) 40x40 cm. (c) GEODIS BRNO, spol. s.r.o.

  • 1998 - Tato data jsou zobrazována jako WMS služba ze stránek Plzeňského kraje. K dispozici jsou černobílé letecké snímky na celém území Plzeňského kraje. © ČÚZK .

  • 2001 – Snímkování provedeno v květnu 2001 na území města Plzně. Celkem 158 mapových listů 1:2000 v souř. systému S-JTSK, ve formátu COT s obrazovým elementem 20x20 cm. (c) GEODIS BRNO, spol. s.r.o.

  • 2002 - V září 2002 byly ortofotomapy pořízeny na území v širokém okolí města Plzně (25x40km). Celkem 618 mapových listů 1:2000 v souř. systému S-JTSK, ve formátu TIFF s obrazovým elementem 20x20 cm. (c) GEOREAL spol. s r.o..

  • 2004 - V září 2004 byl proveden nový nálet a zpracování aktuálních leteckých snímků v oblastech, které od roku 2002 doznaly největších změn. Jednalo se zejména o dokončený úsek dálničního obchvatu kolem města, náměstí s úpravou Sadů Pětatřicátníků a Borská pole. Celkem 58 mapových listů 1:2000 v souř. systému S-JTSK, ve formátu TIFF s obrazovým elementem 20x20 cm. (c) GEOREAL spol. s r.o..

  • 2005 - V létě 2005 byla pořízena nová barevná ortofotomapa celého území Plzeňského kraje a do intranetu MMP bylo poskytnuto území obce Plzně s rozšířenou působností. Měřítko snímkování je 1:15 000, mapové listy 1:2000 v souř. systému S-JTSK, ve formátu TIFF s obrazovým elementem 20x20 cm. (c) GEODIS BRNO, spol. s.r.o.

  • 2006 - V září 2006 byla pořízena nová barevná ortofotomapa celého území města Plzně a dálničního obchvatu. Jedná se o 272 mapových listů 1:2000 v souř. systému S-JTSK, ve formátu TIFF s obrazovým elementem 25x25 cm. (c) GEOREAL spol. s r.o..

  • 2008 - V roce 2008 proběhla dvě letecká snímkování na území města:

    • 2008 - jaro - Mimo vegetační období, 28.4.2008, vyhotovila firma GEOREAL spol. s r.o. letecké snímky celého území obce Plzně s rozšířenou působností s rozlišením 25 cm. Navíc na podzim, 9.9.2008, proběhlo detailnější snímkování historického centra města, jehož výsledkem jsou ortofotomapy o velikosti pixelu 10 cm
      Měřítko snímkování je 1:15 000, celkem bylo předáno 390 mapových listů 1:2000 v souř. systému S-JTSK, ve formátu TIFF s obrazovým elementem 25x25 cm. Dále bylo předáno 9 mapových listů v kladu ZMVM 1:1000 s obrazovým elementem 10x10 cm. © Georeal.

    • 2008 - léto - Firma GEODIS pořídila 29.7. 2008 letecké snímky celého území obce Plzně s rozšířenou působností. Data byla předána na SITmP v říjnu 2009.
      Měřítko snímkování je 1:15 000, celkem bylo předáno 269 mapových listů 1:2000 v souř. systému S-JTSK, ve formátu TIFF s obrazovým elementem 20x20 cm. (c) GEODIS BRNO, spol. s.r.o.

  • 2009 - Snímkování provedla firma GEOREAL spol. s r.o. 27.7.2009. Snímkováním vznikla barevná ortofotomapa celého území obce Plzně s výrazným přesahem na východ a na západ. Měřítko snímkování je 1:11 500 a celkem bylo předáno 301 mapových listů 1:2000 v souř. systému S-JTSK, ve formátu TIFF s obrazovým elementem (velikostí pixelu ve skutečnosti) 20x20 cm. © Georeal

  • 2011 - Při povodních v lednu 2011 provedla firma GEOREAL spol. s r.o. snímkování záplavového území řeky Mže. Snímkování bylo provedeno nedlouho po kulminaci dne 16.1.2011 v dopoledních hodinách. Digitální ortofotomapy byly vypracovány v barevných variantách RGB a NIR ve formátu TIFF o velikosti pixelu 10 cm! Předáno bylo 80 mapových listů v kladu ZMVM 1:2000. Snímky nejsou přístupné pro veřejnost! © Georeal.
     
    V rámci zpracování zakázky pro Plzeňský kraj: "Barevná bezešvá ortofotomapa Plzeňského kraje 2011" byly získány dvě sady ortofotomap s přesností 10 a 20 cm/pixel:

    • Ortofotomapa s velikostí pixelu 10 cm: 15.10. (Starý Plzenec) a 16.10. (Plzeň) proběhlo letecké měřické snímkování firmou GEOREAL spol. s r.o.. Pořízeny byly snímky celého území města Plzně, Starého Plzence a Chotíkova o velikostech pixelu 10 cm. Snímkování proběhlo velkoformátovou měřickou digitální kamerou. Celkem bylo zpracováno 137 mapových listů v kladu ZMVM 1:2000 s překryvem snímků 60% ve vodorovném směru a 30% ve svislém směru. Rastrová data byla předána ve formátu TIFF a hlavičkou TFW. Střední kvadratická chyba analytické aerotriangulace v poloze a výšce odpovídá 6 cm. Ortofotomapa je vyhotovena v souřadném systému S-JTSK (Jednotná trigonometrická síť katastrální - Křovákova) a výškovém systému Bpv (Balt po vyrovnání). © Georeal

    •  Ortofotomapa s velikostí pixelu 20 cm: Předána byla data za celé území ORP Plzeň, ale v lokalitách, ve kterých je k dispozici přesnější ortofotomapa s rozlišením 10 cm/pixel tato data v mapových projektech nezobrazujeme a využíváme dat přesnějších. Letecké snímkování proběhlo firmou GEOREAL spol. s r.o. ve vegetačním období roku 2011. Na území ORP Plzeň převážně dne 26.8 a na okrajích ORP ve dnech 22.8, a 11.9. Celkem bylo předáno 408 mapových listů v kladu ZMVM 1:2000 ve formátu TIFF a hlavičkou TFW. Dílo je vyhotoveno v souřadném systému S-JTSK (Jednotná trigonometrická síť katastrální - Křovákova) a výškovém systému Bpv (Balt po vyrovnání). © Georeal.
      Více o těchto dvou dílech v samostatném článku.

  • 2013 - V roce 2013 proběhla dvě letecká snímkování na území města

    • Dne 6.3.2013 bylo provedeno letecké snímkování středu města firmou GEOREAL spol. s r.o.. Oddělení GIS byla předána ortofotomapa ve formátu TIFF s rozlišením 10 cm/pixel v kladu ZMVM 2000. Rozsah ortofotmapy odpovídá 16-ti mapovým listům (střed města a Slovany), tj cca 16,8 km2. Souřadný systém ortofotomapy je S-JTSK. © Georeal.

    • Dne 19.5.2013 bylo ČÚZK provedeno nasnímání území Plzně a okolí v rámci dvouleté periodické aktualizace leteckých snímků ČR. Celé území bylo nasnímáno v rozlišení 25 cm/pixel. Dodáno bylo 82 mapových listů SMO 5,což odpovídá území o rozloze 410 km2. Mapové listy byly předány ve formátu JPG s hlavičkou JGW v souřadném systému S-JTSK. Pro prezentaci na internetu byly snímky převedeny do formátu ecw. Polohová přesnost charakterizovaná střední souřadnicovou chybou v rovinatém terénu je 0,25 m, ve členitých terénech dosahuje hodnoty 0,5 m. © ČÚZK.
      Více o leteckých snímcích z roku 2013 v samostatném článku.

  • 2014 - Snímkování provedla firma GEOREAL spol. s r.o. 4.4.2014 v mimovegetačním období. Poskytování mapy bylo do roku 2017 prováděno prostřednictvím webové mapové služby (WMS), kterou provozoval GEOREAL spol. s r.o. a letecký snímek se zobrazoval pouze v zabezpečeném projektu Správa. Do veřejného projektu Staré mapy bylo poskytnuto 16 mapových listů 1:2000, které pokrývaly střed a jih města (Slovany), tj. cca 16,8 km2. V roce 2017 byla získána kompletní data ve formátu TIF na celém území města Plzně a letecký snímek 2014 byl uvolněn pro veřejnost do projektu Staré mapy. Jednalo se o 144 mapových listů Základní mapy velkého měřítka 1:2000. Letecké snímky mají vysoké rozlišení 5 cm/pixel a jsou v souřadném systému S-JTSK. Data v nekomprimovaném formátu TIF mají velikost 181 GB. © Georeal.
    Více o leteckých snímcích z roku 2014 v samostatném článku.

  • 2015 - Snímkování bylo provedeno ČÚZK na západní polovině celého území ČR během května 2015 v rámci dvouletého aktualizačního cyklu pořizování leteckých snímků na celém území ČR. Konkrétně snímkování na území ORP Plzeň bylo provedeno 16.5.2015. Celé území ČR bylo zpracováno v rozlišení 25 cm/pixel. Polohová přesnost charakterizovaná střední souřadnicovou chybou v rovinatém terénu je 0,25 m, v členitých terénech dosahuje hodnoty 0,5 m.
    ČÚZK dodal 103 mapových listů SMO 5 (2,5 x 2 km),což odpovídá území o rozloze 515 km2. Mapové listy byly předány ve formátu JPG s hlavičkou JGW v souřadném systému S-JTSK a UTM. Pro prezentaci na internetu byly snímky převedeny do formátu ecw a jsou zobrazovány v souřadném systému S-JTSK. © ČÚZK.
    Více o leteckých snímcích z roku 2015 v samostatném článku.

  • 2017 - Snímkování provedla firma GEOREAL spol. s r.o. 28.3.2017 v mimovegetačním období. Oddělení GIS získalo letecké snímky města Plzně ve formátu TIF (s hlavičkou TFW) v rozlišení 5 cm/pixel  v souřadném systému S-JTSK. Jedná se o 535 mapových listů Základní mapy velkého měřítka 1: 1000, které dohromady představují 186 GB dat. Kromě detailních snímků s dokonalým rozlišením 5 cm byla získána méně podrobná data v rozlišení 20 cm, 1 m a 3 m. Tato data jsou využívána pro zobrazení map v menších měřítcích. Kromě fyzických dat poskytla firma Georeal spol. s .r.o. data také prostřednictvím webové mapové služby (WMS), kterou sama provozuje. © Georeal.
    Více o leteckých snímcích z roku 2017 v samostatném článku.

    Některé podklady se budou postupně doplňovat o další údaje a zajímavé informace.

 

vytisknout stránku

Datum poslední aktualizace: 22. 6. 2018

Nové aplikace

 

Zasílání novinek

Rozesílání novinek (návod) umožňuje každému návštěvníkovi serveru objednat zasílání informací o zveřejněných novinkách mailem:

Anketa

Jaký je váš nejčastější důvod využití tohoto mapového portálu města Plzně?

Pracovní záležitosti60%
Soukromě (zábava, volný čas)30%
Jsem tu omylem10%

Celkem 3269 hlasů

Kontakty

Oddělení GIS
Správa informačních technologií města Plzně, Cukrovarská 19
301 00 Plzeň

Mapa:

tel.: +420 37 803 5130
sluzbygis@plzen.eu
www.sitmp.cz

Město Plzeň