Historie GIS na MMP

Ministerstvo zemědělství nechává v roce 1993 na svoje náklady naskenovat PET fólie katastrální mapy na území celé Plzně. Tyto naskenované rastry ve formátu CIT (fy Intergraph) dostal k dispozici Pozemkový úřad (PÚ) Magistrátu města Plzně (MMP).

Od roku 1994 probíhala transformace naskenovaných mapových listů do souřadného systému S-JTSK a jejich následná digitalizace, resp. vektorizace, na které se kromě PÚ MMP podílely ještě další čtyři externí firmy. Takto pořízené katastrální mapa se nazývá digitální referenční mapa (DRM) města. Pro tyto výkresy bylo potřeba stanovit “obsah“, neboli pevnou datovou strukturu. Odbor stavebně správní (OSS) MMP vyvíjel velké úsilí na pořízení digitální technické mapy města Plzně. Více na: Historický vývoj TMM MP.

V roce 1995 Katastrální úřad poskytl městu první katastrální území (KÚ Doubravka) ve struktuře přesné Digitální katastrální mapy (DKM) a odhadl, že pokrytí celého území města ve struktuře DKM bude pořízeno v roce 2010. Mapy DRM i DKM se začaly aktualizovat. Útvar koncepce a rozvoje (ÚKRmP) zadal externě pořídit mapu územního plánu, kterou potom začal aktualizovat.

Kolem roku 1996 došlo k dokončení vektorizace DRM celé Plzně. Musíme si uvědomit, že se tyto náročné práce prováděly na PC s procesory 386 a supermoderní 486, takže se zpracování počítalo na roky. Také vývoj obsahu datové struktury doznal v průběhu let značné změny. Bylo možno se opřít o zkušenosti vlastní i cizích firem, byly programovány nástroje na snazší údržbu a kontrolu dat ve výkresech. Město zadalo pořízení leteckých snímků a ortofotomap v barevném rozlišení TrueColor a přesností 1pixel= 40x40 cm.

Na konci roku 1997 došlo k poslednímu sjednocení datové základny referenční katastrální mapy a k jejímu ‚zbezešvení‘, tzn. odstranění duplicitních hranic parcel na styku katastrů a odstranění jednotlivých výkresů katastrálních území. Území s DRM se postupně zmenšuje, neboť je nahrazováno DKM. Vznikla celistvá katastrální mapa uložená v databázi.

Od roku 1998 probíhá aktualizace zpřesňující referenční katastrální mapu na základě souřadnic z geometrických plánů. Vede se historie, neboli archivní stav grafických elementů. Existuje plošná kresba katastrální mapy, která má širší uplatnění u uživatelů. Lze propojit mapy s popisnými údaji. Vznikají další mapová díla (energetický generel, generel zeleně, projekt dopravy, atd.). Další složky MMP si uvědomují potřebu graficky znázornit polohu svěřeného majetku nebo svého zájmu.

V roce 1999 se rozšiřuje datová základna, která je na městě k dispozici a má souvislost s GIS.

Rok 2000. Hledání řešení poskytnutí geografických dat širokému počtu uživatelů (cca 800 potenciálních klientů) vedlo k vypsání výběrového řízení na Databázový sklad geografických dat s WWW klientem s požadovanými funkcemi: vytvoření skladu všech grafických dat, převod stávajících dat, možnost vlastního ovládání a úprav datového modelu skladu, on-line aktualizace, řešení pro Intranet/Internet, atd.
Více na: Přehled podmínek z veřejné soutěže.

V roce 2001 proběhlo zavedení technologické linky pro správu, pořizování a udržování dat digitální technické mapy a přijmutí metodických pokynů pro její aktualizaci. Přechod na nový ISKN výrazně zasáhl i chod GIS, který využívá aktualizovanou katastrální mapu jako hlavní podkladovou vrstvu. Katastrální úřad vyhlásil nové podmínky a ceníky pro poskytování dat. SVSMP zřídila několik grafických pracovišť na pasportizaci dat, protože má ve své správě většinu majetku, který svým charakterem patří do GIS. Spolu s rozšiřováním datového modelu GeoStore o další vrstvy a vylepšováním funkčnosti probíhala intenzivní kampaň prostřednictvím školení k jednotlivým funkcím aplikace GSWeb pro potenciální uživatele z řad úředníků města. V důsledku sjednocení databázového prostředí pro GIS a pro registry města (Komplexní datová báze) se migrovala data z databázového skladu GeoStore v Oracle do Microsoft SQL Serveru. GSWeb se stává jednotným grafickým klientem k jiným aplikacím. Došlo k propojení GSWebu se SAP R/3 (modul údržba).
Více na: Výroční zprávy o GIS města.

Na začátku roku 2002 vznikají internetové stránky o GIS města. GIS města Plzně získal na konferenci ISSS v Hradci Králové 1. místo v celostátní soutěži Geoaplikace roku 2001 v kategorii "Města a obce". SITMP uzavírá smlouvy o výměně dat pro tvorbu DTMMP se správci inženýrských sítí a aktualizuje mapu povrchové situace z geodeticky zaměřovaných digitálních dat. V průběhu roku Katastrální úřady začaly předávat data v novém výměnném formátu. Pro nový datový model začaly vznikat importovací nástroje a nové "prohlížečky" dat Katastru nemovitostí. Pro připravované přisloučení obcí k Plzni se pořizovala vektorová DRM (UMO9 a UMO10). Byla dokončena implementace Správy sídelní zeleně do datového modelu GeoStore. GeoStore byl rozšířen na organizaci PDT, a.s. Byla pořízena rastrová data: leteckých snímků 2002 a 1945, Základní mapa ČR 1:10 000 a PK stav katastrální mapy. V HTML stránkách Energetické koncepce dochází k zveřejnění mapové části v aplikaci GSWeb. Testuje se možnost on-line zobrazování všech zadaných informací o dopravní uzavírce v HTML stránce s automatickým zobrazením uzavírky v mapě.
Více na: Výroční zprávy o GIS města.

V roce 2003 byl GIS města prezentován na konferenci GIS SEČ a semináři GIS Day na ZČU. V rámci povodňového daru dostala SITMP od firem ARCDATA a ESRI systém ARCGIS 8, který je využíván k podpoře GIS města a doplňuje jeho funkčnost. V GSWebu přibyla možnost tematizace dat a schopnost zobrazovat liniové prvky v uživatelském stylu čáry, což zvyšuje přehlednost a odpovídá to symbolům technické mapy. Došlo k uvedení mapového rastrového serveru do provozu. V průběhu roku 2003 Katastrální úřady začaly předávat data v novém výměnném formátu ve verzi 2.4 a 2.5. Nadále pokračoval testovací provoz všech aplikací Komplexní datové báze. V rámci prezentace města existují HTML stránky dynamicky generované přímo z databáze GIS (odpadové hospodaření a uzavírky komunikací se seznamy lokalit, z nichž je možno přímo volat GSWeb a lokalizovat konkrétní stanoviště). Byl zajištěn doprodej Atlasu ortofotomap 1998 započaly přípravy k vytvoření nové publikace Atlasu.
Více na: Výroční zprávy o GIS města.

V roce 2004 byla schválena Pravidla pro poskytování výstupů z datových souborů GIS města Plzně, která definují jednotný postup při poskytování GIS dat. Aplikace GSWeb verze 3.00j byla nahrazena verzí 3.50. Katastrální úřad vyhlásil DKM na území Křimice. Verze výměnného formátu poskočila na číslo 2.8. Přebírání změnových vět umožnilo zobrazení časových řezů katastrální mapy se stavem ke zpětnému datu. Pro potřeby šetření majetkových vztahů byly naskenovány katastrální mapy v okolí města (např. Chotěšov, Líně aj.). Byly zakresleny vybrané parcely zjednodušené evidence. K informacím z Katastru nemovitostí v digitální podobě se uživatel MMP dostane třemi způsoby: prostřednictvím "Nahlížení do KN", "Dálkového přístupu" a aplikace "Registru nemovitostí KDB". Ke konci roku proběhla výběrová řízení na pročištění grafické vrstvy povrchové situace technické mapy, na vytvoření 3D budov s texturami a na prezentaci 3D modelu města. Byl dokončen Povodňový model města. Za rok 2004 zaznamenal GIS města další rozvoj, obohacení o nové projekty a zajímavé datové vrstvy pro turistiku, životní prostředí, byla revidována vrstva MHD a IDP, doplněna vrstva budov a přidány další tematizace. Pro prohlížení dat přibyl nový tenký HTML klient. Byl vydán nový "Atlas ortofotomap Plzeň a okolí".
Více na: Výroční zprávy o GIS města.

V roce 2009 byl nahrazen GIS portál novým Mapovým portálem města Plzně. Došlo ke zpřehlednění stránek rozdělením všech dostupných map do šesti tématických kategorií (doprava, turistika, služby, životní prostředí, územní členění, historické mapy). Na novém portálu nechybí upoutávka na nové mapy nebo sekce nejpoužívanějších map, která se mění podle potřeb uživatelů. Nový web využívá redakční systém s operativní správou obsahu webu a do budoucna ho umožní propojit s obsahy webových prezentací dalších organizací města. Starý GIS portál si můžete prohlédnout zde a nový mapový portál zde.

V roce 2010 přešlo pod SITmP oddělení GIS Plzeňské teplárenské včetně tří pracovníků. Oddělení GIS tak spravuje (zákres sítí, vyjádření k sítím, poskytování dat, vytýčování sítí)  od tohoto roku nejen optickou síť MISNET, ale také rozvody Plzeňské teplárenské a.s.