Povodňový model

Studie „Povodňový model Plzeň – AKTUALIZACE 2010“ byla zpracována na základě smlouvy mezi objednatelem Povodím Vltavy, státní podnik a zhotovitelem DHI a.s. Druhou etapou studie byla aktualizace Povodňového modelu na řece Mži (ř.km 2,000 – 22,209). Dalším partnerem na straně objednatele při zpracování této studie bylo Statutární město Plzeň, které finanční spoluúčastí poskytlo digitální model terénu. Studie je pokračováním aktualizací povodňového modelu z let 2008, 2006 a 2004.

Výstupy (např. záplavové čáry N - letých vod) jsou k dispozici zde:

Povodňový model je stále doplňován a aktualizován. Dokumenty týkající se jednotlivých vyhlášení povodňových modelů a zátopových zón jsou postupně umísťovány na stránku: http://mapy.plzen.eu/aktuality/zatopy.aspx (viz obrázek)

Odborné informace lze konzultovat s technickými pracovníky OŽP MMP nebo Povodí Vltavy s.p. - závod Berounka.

Zobrazení výsledků povodňového modelu v aplikaci Marushka

V mapovém projektu Životní prostředí vznikla kategorie Zátopy, která přehledně zobrazuje výsledky povodňového modelu. Jedná se o tyto vrstvy:

  • Záplavová území
    Vrstva zobrazuje aktivní (AZZÚ) a pasivní zóny záplavového území (AZZÚ) s dalšími bližšími informacemi formou dokumentace (PDF, 10,3 MB). Dokumentace je součástí infodotazu na vrstvu a je k dispozici také v infolistu  u jména vrstvy, nebo při vyvolání informace na prvek v mapě (viz obrázek).
  • Rozliv povodně
    Záplavová území Q100, Q20 a Q5 jsou v aplikaci reprezentována pouze hranicí rozlivu. Bohužel se nepodařilo z převzatých podkladů vytvořit plochy a připojit je v našem mapovém projektu. Zobrazení informací o záplavovém území je tak připojeno na hranici záplavy, nebo je také k dispozici formou infolistu u jména vrstvy Q100 v seznamu vrstev. Pod informací se skrývá dokumentace shodná pro všechny tři rozlivy. Dokumentace v PDF zobrazuje 45 mapových listů se soutiskem záplavových čar Q100, Q20 a Q5 nad podkladem ZABAGED (PDF, 11,5 MB) nebo nad ortofotomapou (PDF, 15,2 MB).
    Novou podkategorii jsou Trasy dopravy při Qn. Zde jsou dostupné tři vrstvy (Q5, Q20 a Q100), které zobrazují uzavírky a objízdné trasy při různých stupních povodní.
  • Neaktuální záplavové zóny a Qn
    V této kategorii jsou zobrazovány původní úseky, u nichž došlo ke změně.  
  • Kategorie Povodňový model
    Kategorie Povodňový model obsahuje detaily z výsledků studie aktualizace modelu 2010 a je určená pro odborníky. První vrstvou v kategorii jsou Objekty na tocích, PF (profily koryt řek). Při zapnutí této vrstvy a dostatečném přiblížení v mapě se zobrazí podélné a příčné profily řek.
    Konkrétní příčný profil se zobrazí výběrem profilu v mapě (pomocí infodotazu).
    Dalšími vrstvami v kategorii Povodňový model jsou jednotlivé studie pro N - leté vody (5, 20 a 100 leté vody). Konkrétně se jedná o znázornění hladiny, hloubky a rychlosti dané povodně.
    Poslední vrstvou v této kategorii jsou klady mapových listů, které jsou použity v dostupných dokumentacích Povodňového modelu Plzeň - AKTUALIZACE 2010.

Mimo podkategorii Povodňový model avšak nadále v kategorii Zátopy jsou umístěné ještě dvě vrstvy: Povodeň 2002 a Povodně v 19. století.


Zobrazení aktivní a pasivní zóny v mapě a vyhledání dokumentace


Otevření dokumentace připojené na vrstvu.

Výběr ze studie povodňového modelu

Cílem studie „Povodňový model Plzeň – AKTUALIZACE 2010“ byly následující práce:

  • aktualizace topografických dat,
  • aktualizace hydrologických podkladů.
  • detailní rekognoskace zájmového území v úsecích nových 2D modelů, pořízení fotodokumentace,
  • tvorba DMT koryt z geodetických podkladů,
  • rozšíření stávajících 2D matematických modelů, jejich kalibrace a simulace zatěžovacích stavů,
  • tvorba 2D modelů v nových úsecích, jejich kalibrace a simulace zatěžovacích stavů,
  • zpracování záplavových území včetně aktivních zón v celém zájmovém území.

V rámci studie byly zpracovány následující výstupy:

  • průvodní zpráva a grafické přílohy ve stejné formě jako u studie „Povodňový model Plzeň“, tedy podélné a příčné profily, mapy hladin, hloubek, rychlostí, záplavové čáry a aktivní zóny,
  • digitální výstupy (PDF, DXF, DGN, SHP),
  • souhrnná dokumentace v tištěné podobě,
  • příprava podkladů pro vyhlášení nového rozsahu záplavových území a aktivní zóny záplavového území (AZZU) pro Krajský úřad Plzeňského kraje a příslušné stavební úřady.

Zájmová oblast studie je vymezena říční sítí šesti toků, které se nacházejí v oblasti plzeňské aglomerace. Jedná se o řeky Mži, Radbuzu, Úhlavu, Úslavu, Berounku a Vejprnický potok (viz obrázek níže).

Hlavními topografickými daty pro studii byl digitální model terénu (DMT). Základem pro aktualizovaný DMT byl průběžně dopřesňovaný model 2001 firmy GEODIS BRNO spol s.r.o. Tento model byl v rámci projektu aktualizován firmou GEOREAL spol. s r.o.. Byly na něm provedeny následující úkony:

  • Rozšíření DMT v inundačních oblastech, aby bylo možné simulovat průchod povodně větší než Q100,
  • dopřesnění DMT v oblastech nových staveb a terénních změn, zahrnutí pozemních měření,
  • úprava jezů na základě nových zaměření,
  • vložení nově zaměřených koryt vodních toků.
  • kontrola a dopřesnění břehových hran všech zájmových toků.

Podkladem pro tvorbu DMT bylo letecké měřičské snímkování a následně vytvořená ortofotomapa z dubna 2010 (GEOREAL), tento nálet byl při dopřesňování modelu terénu fotogrammetricky vyhodnocován. Rozsah modelu terénu je patrný z následujícího obrázku

Významnou změnou v zájmovém území byla výstavba průlehu v oblasti mostů Jateční na řece Berounce. Zpracovatel měl k dispozici detailní zaměření stavby a podle něj byl upraven digitální model terénu. Na následujících obrázcích je vykresleno zobrazení modelu bez průlehu (nahoře) a s průlehem (dole).

Dalšími topografickými podklady byly údaje o budovách v záplavovém území. Zpracovatel měl k dispozici vrstvu budov z katastrální mapy. Budovy bylo potřeba prověřit a doplnit tak, aby odpovídaly skutečnému stavu a k tomuto účelu posloužila podrobná a aktuální ortofotomapa zpracovaná sdružením firem GEODIS a GEOREAL pro Krajský úřad plzeňského kraje z roku 2008.

Kromě získání mnoha potřebných a užitečných údajů o průběhu povodně na území města Plzně přináší model i možnost prověřit všechny budoucí nové stavby, u nichž se očekává významný vliv na průběh případné povodně, jako jsou např. stavby mostů, liniových a jiných rozsáhlejších staveb nebo terénních úprav v záplavovém území. Model tak bude mocným a hlavně prospěšným nástrojem pro územní plánování a pro povolování jednotlivých staveb (významných z hlediska ovlivnění průběhu povodně) v záplavových územích. 

 
Související články
Ukázky aplikací - Povodňový model

vytisknout stránku

Datum poslední aktualizace: 24. 9. 2014

Nové aplikace

 

Zasílání novinek

Rozesílání novinek (návod) umožňuje každému návštěvníkovi serveru objednat zasílání informací o zveřejněných novinkách mailem:

Anketa

Jaký je váš nejčastější důvod využití tohoto mapového portálu města Plzně?

Pracovní záležitosti59%
Soukromě (zábava, volný čas)31%
Jsem tu omylem10%

Celkem 3391 hlasů

Kontakty

Oddělení GIS
Správa informačních technologií města Plzně, Cukrovarská 19
301 00 Plzeň

Mapa:

tel.: +420 37 803 5130
sluzbygis@plzen.eu
www.sitmp.cz

Město Plzeň